ZEDNÍCI, KAMENÍCI A SOCHAŘI DOBY BAROKA V OSTROVĚ

Na výzdobě barokních staveb v Ostrově se podílela řada řemeslníků i předních umělců sasko-lauenburského a bádenského dvora, jako byli sochaři, malíři či štukatéři. Ti všichni měli velkou zásluhu na velmi vysoké kvalitě a umělecké úrovni ostrovského baroka.

Zedníci a kameníci doby baroka v Ostrově
Zednické práce na ostrovských stavbách vedl od roku 1685 Kaspar Preiss, roku 1686 pak Egidio Kempff z Litoměřic. Kamenické práce prováděl Ferdinand Johannes Sperling, v roce 1686 kameník Ambros Petruzzi, roku 1687 kamenický mistr Ambros Walde z Litoměřic a v letech 1687-1688 Hans Georg Mader. Dalšími známými kameníky byli Giovanni Battista Passarini a Francesco della Torre. Kamenický mistr Paul Büttner (Pittner), působící v sasko-lauenburských službách již od roku 1679, vytvořil v Ostrově v letech 1690-1695 Bílou bránu. 

Známým dvorním tesařským mistrem v Ostrově byl v letech 1685-1717 Johann Georg Spaninger. Z Ostrova známe náhrobek jeho dětí, uložený dnes v lapidáriu, hrobce kaple sv. Anny v Posvátném okrsku. 

Rozvody vody z dřevěných rour budovali a udržovali tzv. rourníci. V této oblasti nejvíce vynikla rodina Rohrerů a zejména nejstarší („der alter Rohrer“) Michael Ludwig Anton Rohrer, mistr studní a tesařský mistr. Pocházel z Tisové u Otročína a později se podílel přímo i na stavbách v ostrovské rezidenci. V zámecké zahradě v Ostrově vybudoval v letech 1692-1696 objekt menažérie, zvěřince, s velkou voliérou. Horní patra nárožních věží byla provedena z hrázděné konstrukce. Poté, co Ludwig Wilhelm Bádenský a Franziska Sibylla Augusta přesídlili do Rastattu, odešel Michael Ludwig Anton Rohrer v roce 1700 spolu se svými syny do Bádenska. 

Sochaři doby baroka v Ostrově 
Mezi nejznámější sochařské tvůrce patřila rodina Süssnerů, pocházející přímo z Ostrova. Grótař Mathes Süssner pracoval v ostrovské zámecké zahradě již roku 1689, sochař Jan Kašpar Süssner byl přijat do markraběcích služeb v roce 1696. V Ostrově pracoval i známý sochař Jeremiáš Süssner, který je snad autorem teras zámecké zahrady v Zákupech.

Dalšími významnými sochaři pocházejícími z Ostrova byli Christoph Möckel a Martin Möckel, jenž byl znám pod označením „ostrovský sochař“ (schlackenwerther Bildhauer). V roce 1690 vytvořil portál Lauenburského zámku v Ostrově a sochy pro oltáře a kazatelnu v konventním kostele piaristické koleje. 

Sochař Jakub Eberle, zvaný „El Romano – Římský“, z Maštova u Podbořan, je autorem soch na hlavním oltáři a kazatelně farního kostela sv. Michaela v Ostrově z roku 1755. V letech 1744-1745 pobýval v Německu a v Itálii (Římě) a v roce 1752 provedl sochařskou výzdobu hlavního oltáře a kazatelny v kostele sv. Maří Magdaleny v Karlových Varech. Kromě mnoha dalších prací v severozápadních a jižních Čechách je také autorem výzdoby poutního kostela Skoky na Toužimsku, který náležel k bádenskému panství. Je považován za osobnost nadregionálního tvůrce, posledního monumentálního sochaře pozdního baroka v Čechách, vynikajícího i nad pražské mistry.