STAVITELÉ DOBY BAROKA V OSTROVĚ I.

Na budování komplexu staveb a zámecké zahrady v Ostrově se mezi lety 1623-1789 podílela řada význačných stavitelů a umělců. Právě pro množství architektonických a uměleckých prvků byla zámecká zahrada v Ostrově označována za „osmý div světa“. 

Abraham Leuthner (nar. kol. r. 1640 v Bavorsku – 12. 1. 1701 v Praze) 
Významný stavitel působící v Praze, pracoval jak pro šlechtu, tak i pro církev. V letech 1680-1700 byl pevnostním stavitelem v Chebu. Podílel se na stavbě cisterciáckého kláštera ve Waldsassen. V letech 1668-1672 prováděl stavbu Černínského paláce v Praze. V letech 1682-1690 postavil podle vlastního návrhu radnici v Lokti. V letech 1673-1679 navrhl nový Velký letohrádek v zámecké zahradě v Ostrově a roku 1685 tu započal výstavbu nového Lauenburského zámku. Pro vévodu Julia Františka Sasko-Lauenburského začal realizovat i přestavbu zámku v Zákupech. V roce 1677 vydal spis o architektuře Grundliche Darstellung Der Fünff Seylen. 

Kryštof Dientzenhofer (7. 7. 1655 v Guggenhofu v Bavorsku – 20. 6. 1722 v Praze) 
Patřil mezi nejvýznamnější stavitele své doby. Zprvu pracoval jako polír u stavitele Abrahama Leuthnera a někdy ho i zastupoval při vedení staveb, jako právě na stavbě kláštera a kostela ve Waldsassen. V letech 1685-1687 byl povolán i ke stavbě Lauenburského zámku v Ostrově. Později s ním spolupracoval jeho syn Kilián Ignác. Mezi jeho nejvýznamnější stavby patří kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, kostel sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze, kostel sv. Markéty v břevnovském klášteře, kostel sv. Kláry v Chebu, špitální kaple Nejsvětější Trojice v Teplé. Jako architekt a stavitel se podílel na mnoha dalších barokních stavbách v Čechách. Působil také jako pevnostní stavitel v Chebu a Praze. 

Gullio Broggio (Roveredo ve Švýcarsku – 15. 8. 1703 v Litoměřicích) 
Původem italský stavitel a architekt, jehož rodina se přistěhovala do švýcarského kantonu Graubünden z oblasti Como. Gullio (Julius) Broggio působil na Litoměřicku, kde je prvně zmiňován k roku 1658. V letech 1663-1670 se zúčastnil stavby biskupského dómu sv. Štěpána v Litoměřicích, v roce 1664 stavěl zámek v Mimoni. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří stavba konventu premonstrátek v Doksanech probíhající od roku 1681 a poutní kostel Bolestné Matky Boží v Bohosudově z let 1701-1708. Pro vévodu Julia Františka Sasko-Lauenburského vedl od roku 1687 dostavbu zámku v Ostrově a také přestavbu zámku v Zákupech. 

Martin Reiner (kol. r. 1627 v Bavorsku – 22. 4. 1680 v Praze)
Stavitel z Prahy, původem z Bavorska, často prováděl stavby podle návrhů italského architekta Carla Luraga. Ve své tvorbě uplatňoval tradiční bavorské rysy staveb. Pracoval na zámku v Mníšku pod Brdy, na konventu benediktinů u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském, podílel se na stavbě benediktinského opatství v Kladrubech a snad i na budování kláštera benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě. Není vyloučena jeho účast na stavbě kostela P. Marie Sněžné kláštera obutých karmelitánů v Chyších a při barokizaci kostela Zvěstování P. Marie v Pivoni. V Ostrově realizoval stavbu piaristické koleje v letech 1666-1670. Jeho vnukem byl známý český barokní malíř Václav Vařinec Reiner.