OSTROVSKÉ BAROKO UMĚNÍ
A KULTURA DOBY BAROKA V OSTROVĚ

Ostrov, ležící na úpatí Krušných hor v blízkosti Karlových Varů, bývá díky své známější novodobé historii často vnímán jako město typické svými průmyslovými areály a související unifikovanou bytovou zástavbou. Zdání ale klame. 

Pokud si uděláte čas a zavítáte do jeho vnitřní části, s překvapením objevíte historické jádro města, které díky mohutným investicím do oprav a rekonstrukcí zažívá v posledních letech nebývalý rozkvět turistiky a cestovního ruchu. 

Barokní sloh je jeho neodmyslitelnou součástí. Baroko poznamenalo obraz města Ostrova a zanechalo zde mimořádné množství uměleckých památek.

Jak do českých zemí, tak i do Ostrova vstoupilo baroko po bitvě na Bílé hoře. Zdejší panství (tehdy ještě Schlackenwerth) v roce 1623 získal vojevůdce císařských vojsk, vévoda Julius Jindřich Sasko-Lauenburský. Ve stavební činnosti pak pokračoval i jeho syn Julius František. Ale teprve s příchodem jeho zetě, markraběte Ludwiga Wilhelma, zažilo město nebývalý rozkvět. Vzhledem k tomu, že Bádensko bylo obsazené a zničené během válek o falcké dědictví, budoval markrabě Ludwig Wilhelm svůj dvůr a rezidenci v Ostrově. Markrabě si vytyčil nelehký úkol – přiblížit Ostrov nejvýznamnějším evropským dvorům, v čele se zámkem ve Versailles. 

Vévodům sasko-lauenburským i markrabatům bádenským, kteří drželi město Ostrov po více než 150 let, se zde podařilo vybudovat velkolepý dvůr, který se stal proslulým uměleckým a kulturním centrem. Zde se křížily četné umělecké podněty z oblastí jižní a západní Evropy. Až do Bádenska vycházely významné umělecké impulzy z Ostrova. Spolu s vrchností tam totiž přecházeli stavitelé, umělci i řemeslníci, kteří se podíleli na dobudování tamní rezidence. Svým významem tak Ostrov překročil hranice Čech i habsburských dědičných zemí.